HISTORIE SBORU

Založení sboru a první roky fungování

První písemné zmínky o SDH Chodouň pochází z roku 1903 z pamětní knihy sboru, v níž p. Antonín Cihelka zapsal následující: "Sbor hasičský, který po delší době byl připravován, dospěl k svému cíli dne 23. srpna 1903 a konaná na to první řádná valná hromada. Tato valná hromada zahájena byla panem Vilémem Klikou, náměstkem starosty pana Jana Holečka, za přítomnosti 30 osob. Zahájil tuto schůzi, oznámil že stanovy sboru dobrovolných hasičů v Chodouni shledány byly výnosem výs.c.k.kr. místodržitelství v Praze dne 3. srpna 1903 č. 160207, že může se tudíž spolek správně ustaviti. Na toto vyzvání přítomní se ku sboru přihlásili a přistoupilo 16 členů činných a 6 přispívajících. Z těchto členů zvoleni byli:

starostou sboru: Josef Stehlík /od mostu/,
velitelem: Ivan Šilhavý,
náměstkem vel.: Antonín Cihelka,
členy výboru: František Škoda, Antonín Černý, František Červenka a Jan Holeček,
náhradníky: Jan Sklenář, František Špička,
přihlížiteli účtů: Josef Abrhám, Václav Sklenář a Josef Otčenášek.

Dne 30. srpna 1903 podána byla žádost obecními zástupci na zakoupení stříkačky a výzbroje pro Sbor dobrovolných hasičů v Chodouni. Žádosti této vyhověno bylo v sezení obecního zastupitelstva 1. září 1903. Byla zakoupena stříkačka s výzbrojí od firmy A. Fichtner - Praha, Košíře. Stříkačka tato byla přijata do majetku obce 22. listopadu 1903 a téhož dne vyzkoušena, co se výkonnosti týče za přítomnosti Eduarda Čermáka, župního dozorce ze Zdic a zástupce firmy Fichtner. Celá cena stříkačky i se 14 výzbroji (pro 14 členů) obnášela 1.950 Kč."

Dalších záznamů však již bylo poskrovnu a tak se na dlouhá léta stal posledním dochovaným zápisem ten z roku 1904 opět zapsaným p. Antonínem Cihelkou z pamětní knihy sboru: "... podjal se nemalého úkolu cvičiti sbor přítel - velitel Ivan Šilhavý. Po několika měsících všestranně uznáno, že sbor jest schopen vystoupiti na veřejnosti, což dokázal při veřejném cvičení, spojeném zároveň se svěcením stříkačky konaném dne 14.srpna 1904. Tato slavnost se vydařila jak morálně tak finančně, což svědčí, že vybráno bylo hrubého příjmu 623 korun a 59 haléřů a po odečtení hotových výloh s touto slavností spojených jevil se čistý zisk 371 korun 48 haléřů. Z této částky uloženo bylo pokladníkem Františkem Škodou ihned do poštovní spořitelny 320 korun, kteréžto peníze staly se základním jměním sboru. Poznamenati sluší, že slavnost tato byla jednou z nejlepších, neboť se zúčastnilo jak domácí tak cizí obyvatelstvo a zvláště milý pohled byl na přátelské sbory, které v hojném počtu se dostavily i s župním jednatelem Bohušem Karáskem z Čenkova a župním pokladníkem Eduardem Čermákem ze Zdic."

Léta 1905 - 1945

Ačkoli se až do roku 1931 nedochovaly v podstatě žádné záznamy, dvě události na nichž chodounští hasiči zasahovali lze přeci jen najít. Jedná se totiž o obzvláště ničivé požáry, které postihly budovu obecné školy (dne 13. června 1917) a mlýn u Králů, kde hořela mlýnice (1928). Mimo těchto událostí ovšem nelze žádné další záznamy najít, a proto se musíme přesunout právě až do zmíněného roku 1931 kterým je datována kniha protokolů ale především zápis ze schůze datovaný k 8. květnu 1931. V něm se lze dočíst že starostou sboru byl Bohumil Chott, a také že Členové sboru předvedli veřejnosti divadelní hru Nevěstka, jejíž výtěžek ze vstupného 114 korun a 60 haléřů darovali obci jako příspěvek pro nezaměstnané. Z dalších aktivit stojí za zmínku každoroční pořádání hasičských plesů, divadelních představení (spolupořádání s ostatními spolky v obci) a několikrát do roka i praktických cvičení se stříkačkou.

Záznam z roku 1933 podává základní informace o fungování a struktuře sboru. Píše se v něm o tom že má sbor celkem 42 přispívajících a 13 činných členů a 6 ti členný ochranný sbor. Po dlouhé době se také sbor dočkal investic, které byly dlouhá léta opomíjeny. Podle záznamů obec Chodouň zakoupila 17 cvičebních obleků a řadu dalšího nezbytného vybavení k zásahu (např. hadice). Ke konci roku se také uskutečnila valná hromada sboru na níž se za účasti 21 členů zvolilo nové vedení v následující složení:

starosta sboru: Bohumil Chott,
velitel: Antonín Černý,
podvelitel: Václav Kuška,
členové výboru: František Hanuš, Karel Hájek, Jan Malý, František Sentenský, Josef Stehlík a Josef Abrahám,
náhradníci: K. Ferda, Č. Hájek, J. Klika,
poslíček: Jan Malý,
jednatel: Karel Hájek,
pokladník: Jan Malý,
sbormistr: Antonín Černý,
vzdělavatel: František Hanuš.

V tomto složení se však sboru příliš nedařilo a během roku se téměř všichni zvolení činovníci vzdávají funkcí. Důvodem pro tento vývoj bylo jednak zneužívání financí sboru ale i vzájemná řevnivost mezi členy, která většinou vycházela z malicherností. Z tohoto důvodu byla v roce 1935 svolána valná hromada sboru v hostinci U Čápů za účasti župního činovníka (zástupce vyššího správního orgánu) br. Lence, který požadoval ukončení sporů a nastolení řádu. Tento následně zajistil projednání volebního systému a pověřil volební komisi k provedení voleb které dopadly následovně:

starosta: Jaroslav Sklenář,
velitel: Antonín Černý,
vzdělavatel: Josef Abrahám,
velitel samaritánů: Josef Praizler,
přísedící: Červenka, Plecitý, K. Ferda a F. Sentenský,
náhradníci: J. Klika, V. Svoboda a L. Sládková.

Činnost sboru se již v tomto personální složení stabilizovala a došlo například i k dekorování zasloužilých členů. Zároveň s tím je plně obnovena kulturní i výkonná práce sboru. Kupříkladu došlo k likvidaci požáru stodoly pana Habětína na návsi. Spolková činnost je pak přenesena do hostince u Abrhámů, později Prostřední. Nedlouho poté začíná okupace Německem a tím druhá světová válka. I za tohoto krutého období války pokračuje sbor ve své činnosti. V roce 1943 získává sbor od obce novou motorovou stříkačku, která je brzy využita při požáru chodouňského mlýna dne 22. června 1943. Z téže doby rovněž pochází i památeční prohlášení velitele sboru br. Šmída, též obecního bubeníka a hlásiče zpráv obce, který povolán k telefonu přijímá oznámení o požáru hospody v Louníně, jakmile vyslechl žádost o pomoc, zasalutoval a pravil "udržujte oheň,za půl hodiny jsme tam...".

Poválečné období

I po osvobození zůstává vedení sboru s nepatrnými změnami stejné. Roku 1950 se konala pracovní porada přímo v hasičské zbrojnici, která byla prvně elektricky osvětlena. Na programu je především omladit sbor a postavit nová vrata ke zbrojnici. Výnosem ministerstva vnitra z roku 1951 se mění název spolku na Místní jednota čs. svazu hasičstva a od roku 1953 se následně používá označení Čs. svaz požární ochrany a místo hasič požárník. Místní jednota požární ochrany volí nové vedení v tomto složení : Předseda - Pechar Karel; Velitel - Stehlík Josef; Zástupce - Skala Karel; Jednatel - Hajný Miroslav; Pokladník - Jakoubek Václav; Zbrojmistr - Dvořák František; Organizační - Kotchera František; Osvětář - Vaněk Josef; Trubač - Cipra Josef; Revizoři - Praisler Josef, Hanzlík František; Členové - Abrhám J., Černý Fr., Červený Zd. V roce 1954 postihla obec rozsáhlá povodeň vyžadující značnou pomoc hasičů. Místní požární ochrana v Chodouni pracuje v podobném složení až do roku 1968. V roce 1969 je zvolen výbor nový, konkrétně ve složení: Předseda - Bartoníček Antonín; Velitel - Skala Karel; Preventář - Němec Eduard; Jednatel - Tomeš Zdeněk; Hospodář - Čapková Marie. O několik měsíců později se však celý výbor vzdal svých funkcí, jelikož Místní národní výbor dlouhodobě neřešil výstavbu nové požární zbrojnice. Toto bezvládí vydrželo téměř dva roky, tedy do doby než byla skutečně nová zbrojnice vystavěna. Následující sedmdesátá léta znamenají stabilizaci sboru, pod vedením velitele Karla Skaly získávají hasiči výborná umístění na okrskových soutěžích.

Milénium

Další podrobné údaje o činnosti chodouňských hasičů až do roku 2003 jsou podrobněji popsány v brožuře vydané k 100. výročí SDH Chodouň, kterou zpracoval pan Jaroslav Čapek a pan Václav Hříbal. Oslavy 100. výročí založení SDH Chodouň proběhly v sobotu 31. května 2003. V místním kulturním domě se uskutečnila slavnostní schůze za účasti zástupců okolních sborů, místních členů, zástupců obce a místní TJ. Při této příležitosti byli oceněni zasloužilí členové SDH Chodouň, na nábřeží byly vystaveny historické stříkačky a současná moderní technika. Zástupci profesionálního sboru z Berouna předvedli ukázku zásahu hořícího vozidla. Obecní úřad zakoupil hasičům k tomuto významnému výročí skříňové vozidlo AVIE od hasičského sboru Králův Dvůr udržované ve velmi dobrém stavu. V následujících letech ještě došlo v roce 2010 k zakoupení CAS 25 Škoda 706 RTHP (aktuálně je již ve vlastnictví kovošrotu Lorenz) a v roce 2011 k zateplení hasičské zbrojnice. Členové SDH a JSDH Chodouň se také podíleli na likvidaci několika velkých požárů v okolí, za zmínku stojí opakované vzplanutí skládky ZDIBE, požár penzionu Ranč v Málkovech, požár pily Zdice a povodně v roce 2006.